Adopce srdce

1. 12. 2009 14:55

Adopce srdce...

Co se Vám vybaví, kdy se řekne Afrika? Někomu možná krásná a nedotčená příroda, někomu divoká a svobodně žíjící zvěř... Ano, Afrika je kontinentem bohatým a krásným. Je to druhý nějvětší kontinet světa. Je ale něco, co je hodně smutné a nad čím bychom se měli trochu pozastavit a zamyslet...

Říká se, že když má u nás nějaká rodina tři a čtyři děti, tak je to příliš. V Africe ale není zvláštnost mít 8 a 10 dětí v rodině. Chudé rodiny mají problém tyto děti uživit a dopřát jim vzdělání. Můžete se zeptat, proč tedy mají tolik dětí? Důvodů je hodně... V Africe je na příklad zvykem přibírat do rodiny děti příbuzných, kteří třeba zemřeli, nebo byli zabití, dále taky čím více dětí, tím větší pravděpodobnost, že se potom o své staré rodiče postarají. Není se čemu divit. Vždyť v Africe je dětská úmrtnost velmi běžná.

Někomu toto možná nic neříká však co, Afrika je daleko, já jsem měl to štěstí, že jsem se narodil v Evropě, studuji ač nerad, mám co jíst a vlastně se mám úplně fajn... Máš-li na to takový pohled, tak to tě upřímně lituji, protože máš místo srdce kámen a věř mi, že na to v životě doplatíš... Jestli ale patříš mezi ty, co mají srdce na správném místě, mám pro Tebe návrh... Co takhle těm dětem nabídnout svou pomoc? Dětem, které jedí maximálně jednou denně, dětem, které v patnáctí neumějí číst ani psát, dětěm, které viděly nedůstojnou smrt svých rodičů ve válkách, které jsou tam na denním pořádku... Ono se o tom nemluví. Proč taky, že? Pro dnešní moderní svět je přeci důležitější diskutovat o tom, zda ekonomická krize je, či už není... Víme ale, co slovo krize vůbec znamená? Myslím si, že nejlépe toto slovo znají právě oni. Lidé z třetího světa. Ti nejchudší z chudých...

No a teď ten návrh... Existuje způsob, jak jim pomoct. Můžeš si dítě z Afriky adoptovat. Jde o adopci na dálku. Jak to funguje? Základní principy "adopce na dálku" jsou u všech organizací a projektů zhruba stejné: cílem je umožnit chudým dětem v rozvojových zemích (nebo v postsovětských republikách) důstojnější existenci - zajistit jim základní živobytí, zaplatit školní vzdělání případně vyučení nějakému řemeslu, a tak je lépe připravit na život (aby měli větší šanci získat dobré zaměstnání). Dárce u nás - může to být jednotlivec, rodina nebo větší společenství (několik rodin, škola, školní třída, farnost atd.) - finančně podporuje konkrétní dítě, o něm dostane základní informace (jméno, bydliště, životní situace) spolu s jeho fotografií; větinou si s ním také může dopisovat (jednou až třikrát ročně, anglicky nebo francouzsky - podle oblasti, v níž dítě žije). Podpora trvá do přesně stanovené doby - např. do ukončení studií (někdy, ač zřídka, i vysokokolských) či do 18 let apod. Dárce však není nucen platit po celou dobu - když už dál nechce nebo nemůže přispívat, odhlásí se z projektu a dítě se pak "přidělí" jinému dárci. Minimální doba podpory bývá jeden rok a její výše se pohybuje v rozmezí 5000-15000 Kč ročně. Zdá se Ti to hodně? Myslím, že vůbec ne. Když se rozhodnete jako třída, je Vás přeci hodně... Také když si to rozpočítáte mezi sebe a rozhodnete se kolikrát do roka a kolik budete vybírat, tak je z toho směšná částka. Myslím, že tato směšná částka nikoho nevytrhne a jednomu chudému človíčku v Africe zachrání život...

Jestli máš velké srdce plné lásky a chceš nabídnout svou pomocnou ruku, mrkni se na www.maitri.jinak.cz a dozvíš se o adopci vše, co potřebuješ.

Chtějme pomáhát druhým! Oni nás potřebují a my, ačkoliv o tom možná ještě nevíme, potřebujeme je...


Zobrazeno 1737×

Komentáře

jittka

Díky. Před pár dny přišel spolubydlící dopis od adoptované holčičky z Ugandy Juliet. Seděly jsme nad ním a prohlíželi fotky černé holčičky ve škole jenom málo poddobné té naší, ale na Ugandské poměry nadstandartní. Z dopisů psaných obyčejnou tužkou a z neumělých obrázků tamějších zvířat byla cítit její RADOST...<br />
<br />
PS: Pokud někoho zajímá život adoptovaných dětí v Subsaharské Africe, doporučuju skvělou knížku Děti z Lugasy.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková